Co by se stalo, kdyby k Václavově vraždě nedošlo?

Jak by vypadal vývoj českého státu, kdyby se boleslavský atentát nezdařil? Otázka vysoce spekulativní, přesto však velmi podmanivá. Podívejme se na tři možné scénáře vývoje dějin od roku 935.

1. alternativa:

Záchrana zbožného knížete

V prvním alternativním scénáři si zkusme představit, že Boleslav, společně se svými vybranými družiníky, připravil na svého bratra past tak, jak ji už známe. Václav se po rozbřesku vydal do kostela k ranní modlitbě. Nedaleko svatostánku byl však zastaven svým bratrem. Došlo k prvnímu konfliktu a Václav Boleslava odzbrojil. Vzápětí se proti Václavovi vyřítili další spiklenci, jenomže to už byli na dosah i Václavovi družiníci, kteří nechtěli podcenit zkazky o chystaném spiknutí. Když zjistili, že Václav opustil svůj srub, vydali se rychle za ním. Václav, zdatný a zkušený bojovník, využil zavřených dveří kostela jako opory. S krytými zády se během pár okamžiků na místo dostali i jeho družiníci. Strhla šarvátka, v níž padlo na obou stranách několik mužů. Zaskočení spiklenci byli poraženi, avšak Boleslav mezitím uprchl. Jaký ho nyní čekal osud?

Skupina, která se rozhodla provést převrat a dosadit Boleslava na knížecí stolec, nebyla zrovna početná. Okamžik překvapení byl zmařen a atentát se nepovedl. Boleslav se mohl pokusit shromáždit své věrné a znovu zaútočit. Byl však odříznut od svého sídla. Někteří jeho nejvěrnější družiníci, nespokojení čeští velmožové, byli patrně v odvetu Václavovými bojovníky pobiti. Mnohem pravděpodobnější tak je, že Boleslav by uprchl za hranice knížectví, nikoliv k sousedům, ale za hranice České kotliny. Kam? Určitě ne do Saska, ani Bavorska. Riziko by představovala i cesta k příbuzným z kmene Stodoranů v Polabí. Uspět by mohl u Maďarů, kteří by mohli za jisté protiplnění jeho „nárok“ v Čechách vojensky podpořit, jako se to stalo i v případě bavorského vévody Arnulfa.

Pokud by ambiciózní Boleslav vyvázl, patrně by se nevzdal a pokusit se na Václava udeřit silou. Mohl by uspět? Václav by mohl získat vojenskou podporu Jindřicha I. Ptáčníka a zřejmě i jeho syna Oty I., pokud by ke střetu Maďarů s Čechy došlo o něco později. Jak by válka dopadla? Podrobnou analýzou bychom mohli dojít k možnému výsledku, avšak v případě bitev prostá logika v mnoha případech neplatí. Jeden dramatický a dlouhodobý důsledek by však tento alternativní vývoj měl. České dějiny by přišly o nejvýznamnějšího světce a patrona sv. Václava. Kdo by zastoupil jeho místo? Možná sv. Vít, možná sv. Vojtěch. Ani jeden však neměl takovou magickou auru a duchovní potenciál pro český národ jako právě Václav.

2. alternativa:

Zabití zrádného Boleslava

Výsledek boleslavského střetu 28. září 935 mohl být i mnohem jednoznačnější a skončit smrtí Boleslavovou. Jak by k tomu mohlo dojít? Při prvním konfliktu s bratrem před kostelem sv. Kosmy a Damiána pro Václava nebyl problém bratra přemoci. Při vědomí toho, že mu Boleslav uchystal léčku, by nebyl tolik shovívavý a bratra v souboji zabil. A nebo by Boleslav zhynul rukou jednoho z Václavových družiníků, kteří by již čekali v záloze. Prozíravý Václav by totiž mohl vyslyšet varování a podle toho se zařídit. Následně by byl tvrdě potřen i zbytek spiklenců, i když je možné, že některým by se podařilo uniknout. Riziko by ale nepředstavovali. Tím by byla fakticky zničena opozice v zemi.

Kontinuita vlády knížete Václava by nebyla přerušena. Nedošlo by ke zdržení vývoje, způsobenému upevňováním Boleslavovi moci po Václavově vraždě a následných masakrech jeho věrných. Rozvoj obchodu by pokračoval, stejně jako územní expanze. Snad by český kníže začal dříve razit i mince a rovněž dosáhl církevní nezávislosti založením pražského biskupství. Otázkou je, zda by to bylo dříve, či později než Boleslav. Chyběla by tu totiž jedna velká výhoda. Všeobecně uctívaný světec, křesťanský vzor panovníka. Ano, sv. Václav. Navíc, Václav byl starší, než Boleslav. O jeho možném věku dožití nelze ani spekulovat. Václavovi historičtí nástupci, Boleslav I., II. a III., se dožili solidního průměrného věku 65 let, což by nás ve Václavově případě přivedlo do doby okolo roku 960. Byly tu však bitvy, choroby i možnost, že by po čase skutečně odešel do Říma.

Pokud by Boleslav zemřel a Václav zůstal knížetem, kdo ví, jak by to dnes vypadalo a jakou řečí bychom mluvili. Žádný z nám známých panovníků, Boleslavem II. počínaje, přes Přemysla II. Otakara a Karla IV. až po Ladislava Pohrobka, by se zřejmě nestal vládcem, nebo se vůbec nenarodil. A také v tomto případě by české země přišly o svého duchovního vůdce v dobách dobrých i zlých, sv. Václava.

3. alternativa:

Země bez vládce

Zvažme ještě možnost třetí, která jde tak trochu do krajnosti. Co kdyby z boleslavského atentátu nevyšel ani jeden z bratrů živý? Řekněme, že jeden z nich by byl u dveří kostela zabit a druhý by utrpěl smrtelné zranění, kterému by nedlouho poté podlehl. Malé knížectví v srdci Evropy by se ocitlo bez panovníka. Nastalo by v zemi bezvládí a chaos, nebo by Čechové věděli koho dosadit na knížecí stolec? Legendy mluví o dvou potenciálních kandidátech. Prvním byl třetí syn knížete Vratislava, údajný Spytihněv. Oba jeho starší bratři byli mrtví a podle stařešinského řádu byl legitimním adeptem trůnu. Druhou možnost nabízí údajný Václavův syn Zbraslav, jenž však vzešel z nemanželského lože. Pokud vůbec žil, vůbec nevíme, jak starý mohl roku 935 být. I v jeho případě je však jistá šance, že by se mohl stát knížetem. Do třetice je tu syn Boleslavův, rovněž Boleslav. U něj však neznáme přesné datum narození. Odhaduje se rok 932. Teoreticky by mu tedy byly tři roky a vyhlídka na knížectví byla mizivá. Snad, možná někdy v budoucnu, ovšem za předpokladu, že se nenarodil o pár let později. Do hry však vstupuje ještě jeden historický faktor, tzv. Slavníkovci. Ti měli být nějakým způsobem pokrevně spřízněni s Přemyslovci, ovšem jak zůstává nevysvětleno. Nicméně se nabízí možnost, že vzniklého vakua by mohl využít příbuzný, možná sám Slavník a získat moc nad pražským knížectvím. Důsledky toho dějinného zvratu by byly dalekosáhlé.

Třetí scénář nabízí možnost, že Čechy by si svého světce a mučedníka, sv. Václava, podržely. Otázkou však je, jak by se rozvíjel jeho kult, kdyby nepřežil ani Boleslav, který sehrál ve Václavově kultu nemalou roli a moci by se chopili třeba právě Slavníkovci.